LT vz. 34 versus PzKpfw III

14. května 2009 v 12:59 | pařan- článek by Hydrostar |  Články o vojenské technice
Ve třetím dílu srovnávání německých a československých konstrukcí, které na sebe mohly narazit během možného konfliktu na podzim 1938, se podrobněji podíváme na dva tanky, které si teoreticky nebyly rovny, protože spadaly do jiných kategorií, ale...

Předem podotýkám, že ve výzbroji německé armády byly jen varianty A - D.

Image

X

Image


Tak jako v celém seriálu budeme porovnávat jen technické parametry. Otázku způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností ať řeší úplně někdo jiný a jinde.

Pancéřování
Kvalita německého a československého pancíře z předválečného období byla srovnatelná. Odolnosti proti střelám se docilovalo tvrzením pomocí cementace povrchu nebo takzvané homogenizace oceli, přičemž cementovaná ocel byla o mnoho kvalitnější. Přibližně tedy platilo, že 1 mm pancéřované oceli z Německa byl stejně odolný jako 1 mm pancéřové oceli z Československa.

PzKpfw III Ausf.A - Ausf.C chránil na všech čelních i bočních stěnách korby a věže pancíř tlustý 14,5 mm. Takto silná deska spolehlivě chránila před průbojným střelivem z pušek a kulometů a také proti střepinám granátů, ale nemohla odolat zásahu střely z protitankového děla.

Stroje Ausf.D už ze všech stran chránila vrstva pancíře o tloušťce 30 mm, která měla odolat šrapnelům vystřeleným ze střední vzdálenosti z protitankového děla ráže 20 mm.

Československé stroje byly pancéřovány tvrzeným plechem o tloušťce 15 mm, který stejně jako u prvních verzí PzKpfw III chránil před zásahem průbojným střelivem puškové ráže a střepinami granátů.

Ani jeden z protivníků neměl kromě boků věží nijak racionální zkosení desek. Výrazným rozdílem byl způsob montování desek k sobě. U LT vz. 34 se pláty nýtovaly na ocelové úhelníky velkým počtem nýtů. U tohoto systému se mohlo stát (a opravdu se tak stávalo), že při zásahu se některý nýt uvolnil a zranil členy posádky. Oproti tomu německý průmysl už zvládal novější a rychlejší způsob kompletace, a to svařování. Svar se chová podobně jako pláty a celý stroj je tedy kompaktnější a pevnější při zásahu. Ale při nízkých teplotách se na velkých plochách po zásahu mohly šířit trhliny (křehký lom). Na celkové pevnosti se také mohly projevit kazy ve svaru. Po srovnání výhod a nevýhod obou technologií je situace přibližně stejná.

30 mm silný pancíř u verze D tento tank staví do nadřazené role. Jiné to už je u předchozích verzí. Tam je ochrana tanků LT vz. 34 a PzKpfw III více méně shodná. I když za čtyři roky, které tyto tanky od sebe dělí, kvalita pancíře mírně vzrostla (o jak velké zlepšení se jednalo se nedá prakticky posoudit).

Výzbroj
Hlavní výzbroj tanku Panzerkampfwagen III představoval poloautomatický protitankový kanon 3,7cm KwK 36 s délkou hlavně L/45. Jeho výkon zaručoval prostřelení 34 mm silného pancíře na vzdálenost 100 m. Na 500 m zvládal tloušťku 29 mm a na 1000 m 22 mm. Maximální účinný dostřel průrazným granátem se udává přibližně 2000 m. Jeho československý protivník vozil poloautomatický 3,7 cm kanon vz. 34 ÚV s délkou hlavně L/40, který na vzdálenost 100 m prorazil pancíř o tloušťce 37 mm, na 500 m 30 mm a ještě na vzdálenost 1000 m zvládal pancíř tlustý 25 mm. Maximální účinný dostřel byl podobný jako u soupeře, asi 2000 m. Oba stroje měly kanon uložený v plně otočné věži a oba byly zaměřovány pomocí mířidel s dalekohledem (v případě nouze se použil klasický mechanický zaměřovač).

Proti pěchotě měl LT vz. 34 ještě jeden 7,92 mm kulomet vz. 35 spřažený s kanonem uložený ve věži a druhý uložený uprostřed přední desky korby. PzKpfw III vozil tři kulomety MG 34 stejné ráže. Uložení ve voze bylo řešeno obdobně. Jeden uložený v pravé části přední desky a zbylé dva spřažené s dělem ve věži. Jak u LT vz. 34, tak u PzKpfw III se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně.

Celková dotace střeliva pro LT vz. 34 byla 60 nábojů do děla a 2000 střel pro kulomety. Předepsané množství pro PzKpfw III bylo 120 nábojů pro kanon a 4425 kulometných střel.

Co se týče výzbroje, sou si oba soupeři vyrovnaní.

Jízdní vlastnosti
PzKpfw III Ausf. A - C poháněl benzinový motor o výkonu 184,8 kW, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 15,5 t (to je 11,92 kW/t). Verzi Ausf. D poháněl stejný motor, ale hmotnost stroje vzrostla na 19,5 t (to je 9,33 kW/tunu). Maximální rychlost všech verzí byla stejná, činila 35 km/h a dojezd dosahoval 160 km. LT vz. 34 o hmotnosti 7,5 t poháněl také benzinový motor, ale s nižším výkonem jen 46,2 kW (to je 6,16 kW/t). Oproti PzKpfw III všech verzí měl podstatně nižší výkonový potenciál, což se muselo v terénu projevit. Jeho maximální rychlost nepřesahovala 30 km/h a za ideálních podmínek ujel 160 km.

LT vz. 34 měl podvozek složený z osmi párů kol s malým průměrem ve čtyřech vozících. Ty byly po dvou volně zavěšeny na kyvném rameni. Dva a dva vozíčky byly odpruženy listovými pružinami. Celou konstrukci ještě vyztužoval boční nosník. Na tomto rámu byla za posledním pojezdovým kolem namontovaná ještě jedna neodpružená podpůrná a vodicí kladka, která bránila sesmekávání pásu. Hnací kolo bylo v přední části a vodicí vzadu.

Podvozek tanku PzKpfw III Ausf. A byl složený z pěti relativně velkých kol, přičemž každé bylo samostatně odpruženo. Špatné jízdní vlastnosti v terénu vedly u další předsérie k uspořádání osmi malých zdvojených kol do čtyř vozíků, kde dva a dva vozíky byly společně odpruženy listovou pružinou. Ani toto uložení plně nevyhovovalo. U strojů Ausf. C a D bylo opět osm zdvojených koleček uloženo ve čtyřech vozících. Tentokrát velké listové pero odpružovalo dva prostřední vozíky. Přední a zadní vozík měl každý samostatnou listovou pružinu. Všechny verze měly podobně jako československý protivník hnací kolo vepředu a napínací vzadu.

Musím upozornit, že u obou typů byly s podvozkem neustálé potíže. Jejich složitost vedla k neustálému vývoji u obou typů. Přičemž podvozek československého tanku se ukázal být spolehlivější.

Měrný tlak na půdu nebyl u československého vozidla nijak veliký, činil jen 0,5 kg/cm2. Jeho německý protějšek měl tlak na půdu dosahující hodnoty až 0,86 kg/cm2, což bylo o poznání vyšší, čímž možnost zapadnutí ve měkkém terénu výrazně vzrostla.

Posádka
Tank LT vz. 34 obsluhovala trojčlenná posádka ve složení řidič, radista a současně střelec z trupového kulometu a velitel, který zastával i funkce střelce a nabíječe. Řidič a radista měli svá stanoviště v trupu tanku. Velitel seděl ve věži. K dorozumívání mezi velitelem a řidičem sloužily tři barevné žárovky umístěné v úrovni řidičových očí, které velitel rozsvěcoval podle smluveného klíče. Domluva mezi zbytkem osádky probíhala ústně, což v hlučném vozidle nebylo nejjednodušší.

Posádka PzKpfw III byla pětičlenná. V trupu seděli řidič a radista, který zároveň obsluhoval i trupový kulomet. Ve věži seděli střelec, nabíječ a velitel. Toto rozdělení funkcí se v praxi ukázalo jako velice výhodné. V bojových situacích totiž byla posádka schopná daleko lépe reagovat. Novinkou u těchto tanků byl intercom, který mnohonásobně zlepšil komunikaci mezi členy posádky.

Velké přetěžování velitele a neexistence vnitřního komunikačního systému v československém tanku značně omezovala možnost rychlé reakce posádky v boji. V tomto ohledu je tedy německá konstrukce jasně lepší.

Ostatní
Při délce 4,6 m, výšce 2,22 m a šířce 2,1 m, byl LT vz. 34 o poznání menší než PzKpfw III s rozměry 6 m na délku, 2,8 m na šířku a 2,45 m na výšku. Československý tank byl tedy menším cílem, který se teoreticky dal hůře zasáhnout. Jeho malé rozměry usnadňovaly manévry v terénu, ale současně také limitovaly schopnost překonávat velké příkopy. PzKpfw III měl oproti tomu vyšší stabilitu v terénu a posádce poskytoval větší prostor.

Oba tanky měly radiové vybavení. PzKpfw III vozil klasickou foniovou vysílačku Fu 5, která zprávy přijímala i odesílala. Radiotelegrafista v LT vz. 34 obsluhoval stanici vz. 35, která fungovala jako vysílač i přijímač a pracovala jako telegrafní. Další možností ke komunikaci mezi vozidly bylo použití praporků různých barev.

Československá braná moc měla na podzim 1938 k dispozici 50 lehkých tanků vz. 34. Wehrmacht v té době disponoval přibližně 70 Panzerkampfwagen III všech verzí, z nichž 30 bylo verze D. Mírná početní převaha hovoří pro německou konstrukci.

Výsledek
Když to tedy shrneme, tak PzKpfw III Ausf. D překonával LT vz. 34 téměř ve všech parametrech. Československý protivník se mu mohl rovnat nebo ho i překonávat jen výzbrojí, konstrukcí podvozku a svou velikostí.

U prvních verzí PzKpfw III se vítěz jednoznačně uvést nedá. Tyto tanky svého rivala překonávaly jen lepším rozložením úkolů v posádce a svým komunikačním zařízením.

Naopak ve složitém terénu jim LT vz. 34 mohl dělat velké potíže, i když všechny typy podvozků měly horší průchodnost terénem a kvůli své složitosti i tendenci k poruchám. Jeho menší silueta mu zajišťovala lepší možnost se skrýt a využít tak momentu překvapení.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 AndrejQa AndrejQa | Web | 14. května 2009 v 13:07 | Reagovat

hezuůů blogísek

2 Wulfgar Wulfgar | 14. května 2009 v 14:47 | Reagovat

AndrejQa: Blogísek? Tohle je blog ty...
Pařan: Velmi zajímavé. Doufám že seriál bude pokračovat. Předpokládám že jsi Panzer III nesrovnával s Lt 38 proto že vlastně nebyl ve výzbroji a nemohli se tedy střetnout, že?  

3 pařan pařan | E-mail | Web | 14. května 2009 v 14:49 | Reagovat

Článek není moje práce, nepíšu to já!

4 Wulfgar Wulfgar | 14. května 2009 v 14:51 | Reagovat

Ach tak! Promiň. A jinak, Pzkpfw IV bude srovnáván s Lt. 38?

5 pařan pařan | E-mail | Web | 14. května 2009 v 14:53 | Reagovat

Jo, nějaké srovnání s panzerem ¨bude.

6 Bunkrolog Bunkrolog | E-mail | 14. května 2009 v 15:17 | Reagovat

Dáš sem časem taky porovnání Ruských tanků s Německými??

7 Sn0WojTíQ Sn0WojTíQ | 14. května 2009 v 15:19 | Reagovat

uPhA uŽhO bLoGhÍsEq...tvl nemoh bych bejt emo :-D

8 pařan pařan | E-mail | Web | 14. května 2009 v 15:35 | Reagovat

Jedině kdybych je sám napsal, žádné takové články jsem nenašel.

9 Sn0WojTíQ Sn0WojTíQ | 14. května 2009 v 16:18 | Reagovat

PaŘhAne NalAD se ThAkY na VlNu EmO a NaPiŠ ThAkHle dLoUhej ČlAnEQ :D :D :D

10 Sp!Tf@Jr Sp!Tf@Jr | 14. května 2009 v 16:22 | Reagovat

JhO PaŘhAnHe
-
-
-
ty vole jak takhle někdo může psát:D
jedno slovo dělám hodinu :D:D

11 Jirka Jirka | 14. května 2009 v 16:31 | Reagovat

Wulfgar:
Jak můžeš srovnávat Pzkpfw IV s LT-38 vždit ani neměl na Pzkpfw III.

12 Bunkrolog Bunkrolog | E-mail | 14. května 2009 v 17:53 | Reagovat

jde o to jakej typ PZIII a IV myslíš,jestli starej typ nebo novej,je jasné že na novej typ PZIII by LT38 neměl.

13 Bunkrolog Bunkrolog | E-mail | 14. května 2009 v 18:05 | Reagovat

http://www.youtube.com/watch?v=CxPQcDEZaE8&feature=channel
Už jste viděli tohle,je to dost povedený video.

14 pařan pařan | E-mail | Web | 14. května 2009 v 18:08 | Reagovat

Jirko, pleteš se. Panzer III a Lt vz. 38 byly na úplně stejné úrovni, (viz jeden z dalších článků) a Panzer IV neměl kanon proti tankům, takže Ltčko mělo taky určitou šanci.

15 spitfire spitfire | 14. května 2009 v 18:25 | Reagovat

Pěkný video
hele lidi co se zajímáte o čs. armádu před válkou...shánim informace o protiletadlových zbraních, používaných v naší armádě v 30. letech
moc díky

16 Jirka Jirka | 14. května 2009 v 20:00 | Reagovat

Pařan
Jenomže Panzer IV mělo silnější pancéřování, sice nemělo kanom proti tankům, ale mohlo použít průrazné střelivo a Panzer III byl střední tank a proti lehkýmu by mohl a měl obstát.

17 Bunkrolog Bunkrolog | E-mail | 14. května 2009 v 20:18 | Reagovat

Jirka jestli umíš číst tak si přečetl že PZIII a LT38 byli na tom stejně!!
A ty si myslíš že naše armáda neměla průrazné střelivo nebo co???
A ještě ber jednu věc,naše tanky by mohli bejt schovaný a nepřátelské tanky pěkně odsávat,k tomu by se museli Němci dostat přes naše opevnění,překážky,zářezy,příkopy apd a přitom by byli pod palbou,tak že než by se Němci probyli přes České pohoří tak by měli takové ztráty,jak tankové,tak pěchotní,že by se možná zastavili na Pražské a Vltavské Čáře..K tomu Hitler chtěl bleskovou válku a normálního člověka napadne že u nás by asi těžko šla provést..sice jsme neměli dokončené opevnění,ale tam kde bylo potřeba tam bylo a to že nebylo dokončeno v lesních porostech nic neznmená,tam se ostavilo polní opevnění.K tomu počítej že Němci měli v roce 38 málo zbraní a munici cca na 5 až 6 týdnů,Sám Hitler si uvědomoval,jestli nás neobsadí do 5 tejdnů že se mu zhrotí ekonomika.,.....

18 snowojta snowojta | 14. května 2009 v 23:07 | Reagovat

proč to furt řešíte když to už nevratiš..pripomina mi to jak nekde davno zas ste psali jak by ste sli bojovat atd..bych vas chtěl vidět...

19 Jirka Jirka | 15. května 2009 v 13:14 | Reagovat

Bunkrolog:
průrazné střelivo sice měl, ale Lt-38 bylo jich málo a nebyli ve výzbroji armády v tom je háček víš.

20 Bunkrolog Bunkrolog | E-mail | 15. května 2009 v 13:30 | Reagovat

No já vim první tanky vz.38 myslim dokončeny až v Březnu 1939,ale kdo tvrdí že kdyby jsme nepřijmuli Mnichov,že by Hiter vzal hned svojí armádu a začal útočit??

21 Wulfgar Wulfgar | 15. května 2009 v 15:44 | Reagovat

A proč to neřešit? Je to zajímavé téma rozmlouvat o tom jak by to bylo, kdyby jsme nepřijali Mnichov. Jinak, Jirko, to s tím porovnáváním Pzkpfw IV a Lt.38 jsem psal proto, protože Pzkpfw III byl už srovnáván s Lt 34, a co dalšího by jsi chtěl srovnávat s Panzerem IV, který nás taky mohl ohrozit a aktivně patřil k Wehrmachtu? S OA vz.30? :-)

22 pařan pařan | E-mail | Web | 15. května 2009 v 16:07 | Reagovat

Přesně od toho tyhle články jsou. Aby se polemizovalo.

23 Jirka Jirka | 15. května 2009 v 17:35 | Reagovat

Nejspíž jo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama