ST vz. 39 versus PzKpfw III

19. května 2009 v 7:23 | pařan- článek by Hydrostar |  Články o vojenské technice
V posledním dílu se zaměříme na léto roku 1939. V této době by zřejmě bylo už po válce mezi ČSR a Německem, ale srovnejme si konstrukce, které by byly v případě míru nebo zatím stále vypjaté situace mezi oběma národy právě zařazovány ve větších počtech k jednotkám a představovaly by tak do budoucna páteř tankových jednotek. Musíme si ale uvědomit, že se jedná pouze o hypotetické rozbory, protože jeden tank nebyl nikdy oficiálně objednán a druhý prošel polovinou války jako tažný kůň a byl mnohokrát modifikován.

Image

X

Image


Na německé straně se omezíme pouze na tehdy nejmoderněkší verzi E. Ostatní verze ve výzbroji jsou popsány ve srovnání LT vz. 34 a PzKpfw III

Tak jako v celém seriálu budeme porovnávat jen technické parametry strojů. Otázku způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností ať řeší úplně někdo jiný a jinde.

Pancéřování
Jak už jsem několikrát psal, tak kvalita německého a československého pancíře z předválečného období byla srovnatelná. Přibližně platilo, že 1 mm pancéřované oceli z Německa byl stejně odolný jako 1 mm pancéřové oceli z Československa z téhož roku.

Stroje PzKpfw Ausf.E byly na všech stranách chráněny pancéřovými deskami o tloušťce 30 mm. Takto silná deska odolala zásahu 20mm kanonu na střední vzdálenosti a také starším 37mm dělům na velké vzdálenosti.

Nové ST vz. 39 měly mít pancéřování na předních stěnách tlusté 32 mm a na bocích 20 mm. Čelní stěna korby i věže odolávala zásahu protitankového děla ráže 20 mm na střední vzdálenost a také starším dělům ráže 37 mm. Boční a skloněné desky vydržely ostřelování 20mm děla na střední vzdálenosti.

U obou strojů opět nebyly desky nijak racionálně skloněny. Výjimku tvořily pouze boční stěny věže. Výrazným rozdílem ovšem byl způsob kompletování stroje. Konstrukci ST vz. 39 tvořily ploché desky přinýtované velkým počtem nýtů na profily tvaru L. Jeho německý protivník měl modernější svařovanou konstrukci. Při zásahu nýtovaného spoje mohlo dojít k utržení celé pancéřové desky nebo k uvolnění nýtu s jeho následným proniknutím do bojového prostoru vozu a tím i zranění posádky. Oproti tomu svár tento problém eliminoval. Celkově je svařovaná konstrukce tužší, což ale může být za určitých podmínek i nevýhodou. Při nízkých teplotách se také na velkých plochách mohou lépe šířit trhliny. Na celkovou pevnost měly také vliv kazy ve sváru. Nesmíme také zapomenout na zbytková napětí v okolí svaru a tím také na nižší odolnost pancéřování v tomto místě. Z pohledu bezpečnosti tedy není způsob montáže rozhodujícím faktorem. Hlavní výhodou svařování byla rychlejší kompletace vozidel.

Výzbroj
ST vz. 39 byl vybaven novým poloautomatickým kanonem Škoda A11 s délkou hlavně L/43,4. Na vzdálenost na 100 m prorazil pancéřovou desku o síle 54 mm, na 500m 48 mm, na 1000 m 41 mm a ještě na 1500 m zvládal pancíř tlustý 35 mm. Maximální účinný dostřel byl necelých 4000 m pro nárazový granát. Pro protitankový granát dostřel činil cca 2000 m.

Hlavní výzbroj německé konkurence představoval poloautomatický protitankový kanon 3,7cm KwK 36 s délkou hlavně L/45, jehož výkon zaručoval průstřel 34 mm silného pancíře na vzdálenost 100 m. Na 500 m zvládal tloušťku 29 mm a na 1000 m 22 mm. Maximální účinný dostřel průrazným granátem se udává podobně jako u československé konstrukce 2000 m.

Proti pěchotě vozil ST vz. 39 ještě dvojici kulometů v armádě značených jako 7,92 mm kulomet vz. 37. Jeden byl spřažený s kanonem uložený ve věži a druhý uprostřed přední desky korby. PzKpfw III Ausf. E vozil dva kulomety MG 34 ráže 7,92 mm ve věži a jeden stejný kulomet v čelní desce. Uložení ve voze bylo řešeno obdobně. Jak u LT vz. 38, tak u PzKpfw III se dal věžový kulomet odpojit a zaměřovat samostatně.

Celková dotace střeliva pro kanon tanku ST vz. 39 činila 80 nábojů. Pro kulomety se vozila zásoba 3000 nábojů. Předepsané množství pro PzKpfw III činilo 120 nábojů pro kanon a 4425 kulometných střel.

Jízdní vlastnosti
PzKpfw III Ausf. E poháněl benzinový motor s výkonem 221,7 kW, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo s hmotností 19,5 t (to je 11,37 kW/t). Maximální rychlost dosahovala 40 km/h, přičemž dojezd nepřesahoval 160 km. 16,2 t vážící ST vz. 39 byl poháněný benzinovým motorem o výkonu 192,2 kW (to je 11,86 kW/t), přičemž maximální rychlost na silnici nepřesahovala 43 km/h. Dojezd vozidla činil 150 km.

Podvozek tanku PzKpfw III Ausf. E byl jednoduchý a skládal se z šesti relativně malých kol na každé straně. Každé kolo bylo zavěšeno samostatně a společně s kolem na druhé straně vozu odpruženo torzní tyčí. První a poslední kolo mělo navíc hydraulický tlumič. Tento podvozek byl jednoduchý a dával vozidlu dobré jízdní vlastnosti v terénu. Hnací kolo bylo umístěno vepředu a napínací vzadu.

Pojezd ST vz. 39 měl podobnou konstrukci, jako LT vz.35, tedy osm zdvojených kol malého průměru na každé straně uložených ve čtyřech vozíčcích. Ty byly po dvou volně uloženy na kyvném rameni. Vždy dva a dva vozíčky byly odpruženy jedním svazkem listových pružin (jedná se vlastně o trojné vahadlo s odpružením). Kromě toho bylo ještě jedno zdvojené kolo nepružně zavěšeno v přední části podvozku a napomáhalo hladkému najetí na překážku. Oproti svému sokovi bylo hnací kolo vzadu a napínací vepředu, což bylo z pohledu rovnoměrnosti napínání pásu a přenášení sil výhodnější.

Měrný tlak na půdu nebyl u československého vozidla nijak veliký, činil jen 0,56 kg/cm2. Jeho německý protějšek měl tlak na půdu dosahující hodnoty až 0,95 kg/cm2, což bylo opět o poznání vyšší.

Posádka
Čtyřčlennou posádku tanku ST vz. 39 tvořil řidič, radista a současně střelec z trupového kulometu, nabíječ a současně střelec z věžového kulometu a velitel, který zastával i funkci střelce. Řidič a radista měli svá stanoviště v trupu tanku. Velitel a nabíječ seděli ve věži. K dorozumívání mezi velitelem a řidičem sloužily tři barevné žárovky umístěné v úrovni řidičových očí, které velitel rozsvěcoval podle smluveného klíče. Domluva mezi zbytkem osádky probíhala ústně, což v hlučném vozidle nebylo nejjednodušší.

Posádka PzKpfw III byla pětičlenná. V trupu seděli řidič a radista, který zároveň obsluhoval i trupový kulomet. Ve věži seděli střelec, nabíječ a velitel. Toto rozdělení funkcí se v praxi ukázalo jako velice výhodné. V bojových situacích totiž byla posádka schopná daleko lépe reagovat. Ke komunikaci mezi členy sloužil intercom.

Ostatní
Při délce 5,35 m, výšce 2,34 m a šířce 2,27 m, byl ST vz. 39 o menší než PzKpfw III s rozměry 6 m na délku, 2,45 m na výšku a 2,8 m na šířku. Československý tank byl tedy menším cílem, který se teoreticky dal hůře zasáhnout.

Oba tanky měly radiové vybavení. PzKpfw III vozil klasickou foniovou vysílačku Fu 5, která zprávy přijímala i odesílala. Radiotelegrafista v ST vz. 39 obsluhoval stanici vz. 37, která fungovala jako vysílač i přijímač a pracovala jako telegrafní. Další možností ke komunikaci mezi vozidly bylo použití praporků různých barev.

Produkce tanků PzKpfw III Ausf. E se nedá pro dané období přesně určit, ale v případě blížícího se konfliktu by výroba byla jistě urychlena. Předpokládá se přibližná výroba 100 kusů. K tomu ještě musíme připočítat 70 strojů starších verzí, které ale byly značně nespolehlivé. V případě objednání se počítalo se 300 kusy, které ale měly být všechny dodány někdy do zimy. Počítám, že při bezproblémové výrobě by v létě 1939 bylo vyrobeno přibližně 80 strojů ST vz. 39.

Výsledek
Oba stroje mají podobnou pasivní ochranu, ale vyšší průraznost děla A11 zaručuje tanku ST vz. 39 možnost zničení svého německého protějšku na podstatně větší vzdálenost. PzKpfw III Ausf.E by se musel přiblížit minimálně na 1000 m, aby prorazil bok ST vz. 39, a na 100 , aby ohrozil jeho čelní partie. Zato dělo jeho rivala prorazilo čelní pancíř německému tanku na vzdálenost větší jak 1500 m. Co se jízdních vlastností týče, jsou si oba stroje přibližně rovny na zpevněném povrchu a to i členitém, ale podstatně větší měrná hmotnost německého tanku sráží jeho manévrovací schopnosti a možnosti jízdy v měkkém terénu. Dá se tedy říct, že v terénu byl ST vz. 39 podstatně pohyblivější než jeho protivník. Naopak neexistence vnitřního komunikačního systému v československém tanku omezovala možnost rychlé reakce posádky v boji.

Celkově se tedy dá říct, že německý PzKpfw III Ausf.E byl slabším strojem z porovnávané dvojice. Nutno ale dodat, že narozdíl od ST vz. 39 se dostal do sériové výroby, ve které vydržel s obměnami až do poloviny války.


Článek získán zde
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wulfgar Wulfgar | 23. května 2009 v 16:58 | Reagovat

Hmmm, už několikátý den je tu poněkud pusto. Když jsme se hádali s Jirkou tak sem aspoň někdo chodil... :-(

2 pařan pařan | E-mail | 23. května 2009 v 17:33 | Reagovat

Žádné další články už nejsou, musel bych je napsat a v tuto chvíli usilovně dokončuji svůj další papírový model;-)

3 lubes lubes | E-mail | 23. května 2009 v 20:01 | Reagovat

no jo, fakt je tu nejako pusto...ani nie je o čom pokecať :P

4 TonyHawk TonyHawk | Web | 23. května 2009 v 20:11 | Reagovat

Tá Rožňava nebude, čo? :)

5 pařan pařan | E-mail | 23. května 2009 v 20:45 | Reagovat

Njn, týdeník ztratil smysl, anglické sekce ofp infa se chopil Relliki z finska a zásobuje ofp info novinkama, takže možná ještě bude jednou na vrcholu své slávy (ofp info)

6 Wulfgar Wulfgar | 23. května 2009 v 21:51 | Reagovat

Chce to tady Jirku a nahození diskuze o řopících, bude zas veselo :-D

7 TonyHawk TonyHawk | Web | 23. května 2009 v 22:55 | Reagovat

bla bla :D... chce to týždenník... :P

8 Wulfgar Wulfgar | 23. května 2009 v 23:04 | Reagovat

NN chce to nějakou pořádnou bouřlivou diskuzi!

9 DM DM | 24. května 2009 v 0:58 | Reagovat

TonyHawk:
K tomu, čo si spomínal, že mapa Rožňava nebude - máš predstavu, aké náročné to je robiť taký ostrov? :D

10 snowojta snowojta | 24. května 2009 v 1:52 | Reagovat

wulfgar: neměli sme se branit,nemci sou nadlidi a anglictina rulezzzz  

11 Wulfgar Wulfgar | 24. května 2009 v 8:11 | Reagovat

Snowojta: Seš trapnej

12 snowojta snowojta | 24. května 2009 v 11:51 | Reagovat

wulfgar: ty víc,mozna az vyrosteš tak pochopis coje ironie

13 Jirka Jirka | 24. května 2009 v 12:29 | Reagovat

Wulfgar:
Nějakou diskuzi nahoď přidám se :)

14 Bubák Bubák | 24. května 2009 v 15:44 | Reagovat

Ví někdo co dělá Acacyn? Měl by sebou hodit. Až vyjde ArmA II a jestli budou recenze na ní dobré tak s OFP končím navždy a hodně lidí co jsem se s nimi bavil udělá to samé.

15 pařan pařan | E-mail | 24. května 2009 v 16:15 | Reagovat

nemyslím si, že by Acacyn chtěl pohnout kvůli pár lidem, co s ofp skončej.
Žádné nové informace nejsou.

16 TonyHawk TonyHawk | Web | 24. května 2009 v 17:50 | Reagovat

Jak vždycky, tak aj tenkrát... nepoznáme skutočnú pravdu...

17 lubes lubes | E-mail | 25. května 2009 v 14:04 | Reagovat

TonyHawk :
No jo , DM má pravdu tvorenie ostrova je dosť tažké najmä keď chceš vytvoriť niečo reálne,hľadáš budovu ktorá by tam mohla pasovať. Rožňava bude ale kedy ? to ani sam neviem. Podľa mňa som v takej štvrtine práce...

18 DM DM | 25. května 2009 v 14:57 | Reagovat

lubes:
A si predstav, že teraz keby som mal tam do svojej mapy Košíc namontovať aj našu Steel Arénu, tak asi budem musieť vytvoriť rovno nový addon :D

19 lubes lubes | E-mail | 29. května 2009 v 18:31 | Reagovat

DM:
vieš tvoriť addony ? počul som že to nie je vôbec lahke

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama