Tč. vz. 33 versus PzKpfw I

7. května 2009 v 7:01 | pařan- článek napsal Hydrostar |  Články o vojenské technice
Když jsem jednou surfoval na velké foru o vojenské armádě http://www.palba.cz, našel jsem velmi zajímavou sérii článků. Šlo v nich o porovnání československé a německé předválečné techniky. Rozhodl jsem se sem články umístit. Autora jsem o povolení požádal, ale na zprávu neodpověděl, nicméně přečetl si ji a kdyby byl proti, tak by mi to nejspíš napsal. Přesto ještě jednou, článek není moje práce!

Tč. vz. 33 versus PzKpfw I
Na úvod krátkého seriálu, ve kterém budeme srovnávat československé a německé pásové obrněné konstrukce z podzimu roku 1938, se seznámíme s vlastnostmi dvou tančíků (i když většina nadšenců německé techniky považuje PzKpfw I za tank, svými parametry spíše spadá do kategorie tančíků).

Tak jako v následujících článcích budeme porovnávat jen technické parametry. Otázku způsobu nasazení a nadřazenosti tankistů jednotlivých národností ať řeší úplně někdo jiný a jinde.

Image

X

Image



Pancéřování
Jak PzKpfw I., tak Tč. vz. 33 měli slabé pancéřování, které odolávalo jen střelám malých ráží. V omezené míře ještě ochránily před tvrzeným průbojným střelivem vypáleným z pušek nebo lehkých kulometů a střepinami granátů. PzKpfw I měl na všech stranách pancéřování tloušťky 13 mm. Tč. vz. 33 na tom byl obdobně, ale jen z pohledu čelního pancíře, který dosahoval tloušťky 12 mm. Boční stěny byly tlusté jen 8 mm, takže z boku byl Tč. vz. 33 zranitelnější.

Kvalita německého a československého pancíře z předválečného období byla srovnatelná. Odolnosti proti střelám se docilovalo tvrzením pomocí cementace povrchu. Ale i tak tu jisté rozdíly v kvalitě existovaly. Při nastřelovacích zkouškách Tč. vz. 33 se několikrát stalo, že pancéřování neodolalo průbojnému střelivu. Tyto problémy zřejmě způsobilo nedodržení technologických postupů při výrobě některých plechů.

Výzbroj
Obě konstrukce byly vyzbrojeny dvojicí lehkých kulometů ráže 7,92 mm. Oba měly primárně sloužit proti pěchotě a neobrněným cílům. Výzbroj Tč. vz. 33 tvořily kulomety vz. 26 se zásobníkem na 20 nábojů. PzKpfw I měl MG 13 se zásobníky na 75 nebo 25 nábojů. Oba měly srovnatelnou úsťovou rychlost i kadenci. Také ani jeden stroj neměl zaměřování pomocí záměrných dalekohledů. Celková dotace střeliva byla 2600 nábojů pro Tč. vz. 33 a 2250 pro PzKpfw I.

Hlavním rozdílem bylo samotné zabudování zbraní. Lepší z tohoto pohledu vyšel PzKpfw I, který měl oba kulomety ve věži, která se otáčela okolo své osy o 360°. Oba tedy obsluhoval jeden člověk a oba mířily na stejné místo, čímž se zvětšovala jejich účinnost. Tančík vz. 33 měl jako většina odvozenin od tančíku Carden Loyd Mk. VI kulomety v čelní stěně. První kulomet obsluhovaný střelcem/velitelem byl pohyblivý, ale pokrýval jen přední polosféru vozidla. Druhý kulomet pevně uložený vpravo zaměřoval řidič celým vozidlem a odpaloval pomocí bowdenu. O jeho bojové hodnotě by se dalo pochybovat.

V tomto ohledu tedy jasně vítězil PzKpfw I.

Jízdní vlastnosti
První PzKpfw I (tedy PzKpfw I Ausf.A) poháněl benzinový motor o výkonu 42,2 kW, který měl za úkol rozpohybovat vozidlo o hmotnosti 5,4 t (to je 7,8 kW na tunu). Tento výkon nestačil na dobré rozpohybování vozidla v terénu, což vedlo u PzKpfw I Ausf.B k instalaci motoru s výkonem 74 kW. Kvůli této instalaci musel být upraven i podvozek a hmotnost narostla na rovných 6 t (to je 12,3 kW na tunu). Tč. vz. 33 s hmotností 2,3 t poháněl upravený automobilový motor s výkonem 22,2kW (to je 9,6 kW na tunu). Oproti PzKpfw I Ausf.A měl tedy vyšší výkonový potenciál, ale proti PzKpfw I Ausf.B už dost zaostával.

Maximální rychlost na silnici 35 km/h u Tč. vz. 33 byla srovnatelná s 37 km/h u PzKpfw I Ausf.A a 40 km/h u PzKpfw I Ausf.B.

Slabinou Tč. vz. 33 byl podvozek odvozený od Carden Loyd Mk. VI (až na pár detailů byl stejný), který měl v terénu mizernou průchodnost a kvůli své malé délce a špatnému odpružení velice často osciloval, což vedlo ke značně zhoršeným podmínkám posádky. Podvozek PzKpfw I (Ausf.B měl o jedno pojezdové kolo navíc, kvůli instalaci většího motoru) také nebyl nijak ideální, ale při jízdě nedocházelo k oscilaci vozidla a také tak snadno neshazoval pásy (častá vada Carden Loyd Mk. VI) jako jeho československý protivník. Měrný tlak na půdu nebyl velký ani u jednoho vozidla (0,41 kg/cm2 pro Tč. vz. 33; 0,39 kg/cm2 pro PzKpfw I Ausf.A; 0,52 kg/cm2 pro PzKpfw I Ausf.B), takže možnost zapadnutí vozidla v půdě byla de facto stejná.

Posádka
Posádka v Tančíku vz. 33 i v PzKpfw I byla dvojčlenná. Teoreticky tedy měly mít stejný potenciál v boji. Pouze ale teoreticky. Posádka tančíku měla stísněnější bojový prostor a značně omezený výhled malými průzory z vozu. Kromě řízení měl řidič obsluhovat i jeden kulomet a nemohl se tak plně soustředit na řízení. K tomu vozidlo nebylo vybaveno vnitřním komunikačním systémem a posádka tak na sebe často musela křičet, aby přeřvala hlučný motor. To vše vedlo k rychlejší únavě posádky. Naproti tomu se řidič PzKpfw I mohl soustředit pouze na řízení. K výhledu oběma členům sloužily větší průzory rozmístěné na vozidle tak, aby posádka viděla do všech směrů. Ani PzKpfw I neměl vnitřní komunikační systém a osádka taky na sebe musela mluvit přímo nebo komunikační trubicí s nevalnou slyšitelností.

Ostatní
Tč. vz. 33 nevlastnil žádné radiové vybavení. Ke komunikaci mezi jednotlivými vozy sloužily praporky a houkačky. Ty sekundárně používal i Wehrmacht. Zato PzKpfw I Ausf.A byly později dovybaveny přijímačem Fu 2 a verze Ausf.B už vozily klasickou foniovou vysílačku Fu 5. Vybavení vysílačkou podstatně zvýšilo bojovou hodnotu stroje.

Československá armáda měla na podzim 1938 k dispozici 70 tančíků vz. 33. Oproti tomu Wehrmacht disponoval 818 stroji typu Ausf. A a 675 typu Ausf. B, tedy 1493 stroji plus asi 350 velitelskými vozy, což je značná německá převaha.

Výsledek
V tomto případě není o lepší konstrukci pochyb. Tančík vz. 33 vychází proti svému německému soupeři jako značně horší stroj. Jejich přímý kontakt v boji se ale neuvažoval, protože oba měly sloužit hlavně proti pěchotě nebo jako průzkumné stroje. Jen v případě použití průbojného střeliva a velice blízké vzdálenosti mohl jeden ohrozit druhého. V tomto případě jsou možnosti relativně vyrovnané, ale v úvahu musíme vzít i moment překvapení. Tč. vz. 33 měl nižší siluetu, takže možnost skrýt se byla vyšší. Na druhou stranu lze také operovat se spolehlivostí vozu, která u PzKpfw I byla o dost vyšší.


Článek napsal Hydrostar na www.palba.cz

Ještě dodatek, právě tvořím papírový model Tančíku Tč. vz. 33 ;-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jirka Jirka | E-mail | 7. května 2009 v 13:26 | Reagovat

Já jsem si myslel že Tč. vz. 33 byl o dost horší než PzKpfw I ,ale jak se tak dočítám byl horší o něco málo, takže mu mohl docela i konkurovat.
To je dobrý výkon nato že Tč. vz. 33 byl asi 3x lehčí než PzKpfw I.

2 Walter Walter | E-mail | Web | 8. května 2009 v 11:08 | Reagovat

Pěkný článek, zajímavý.

3 pařan pařan | E-mail | Web | 8. května 2009 v 11:26 | Reagovat

Ještě jich pár je.

4 Jirka Jirka | E-mail | 8. května 2009 v 22:56 | Reagovat

pařan:
To by bylo dobrý kdyby jsi něco ještě zveřejnil, aspoň se dozvím nové informace.

5 pařan pařan | E-mail | Web | 9. května 2009 v 7:55 | Reagovat

Ale tohle je jenom začátek, těch článků mám v plánu spoustu (buď napsat sám, nebo nějaké kvalitní najít).

6 Walter Walter | E-mail | Web | 10. května 2009 v 19:43 | Reagovat

Jirka:
No, nové informace... v tomhle jich moc nových nebylo, ale je to přeci jen takový specifický pohled na věc. Srovnávat techniku. Jak říkám, spíš zajímavé :-)

7 DM DM | 11. května 2009 v 9:11 | Reagovat

Celkom pekný článok a aj tá stránka... dobre, že autor tam nedáva aj tú nadradennosť tankistov či ako, lebo to asi ručí dosť objektívny pohľad. Len potom otázka nasadenia je tiež dosť dôležitá, som zvedavý, ako by autor porovnával tanky Pzkpfw. III alebo IV proti B1 Char de Bataile... tam nešlo ani tak o tú konštrukciu, ale skôr o spôsob nasadenia...

pařan
To si už s OFP týždenníkom skončil?

8 Jirka Jirka | E-mail | 11. května 2009 v 13:35 | Reagovat

Walter:
Tys věděl že  PzKpfw I byl tančík to nevěděl nikdo, vzhled má jako tank ale výzbrojí je to tančík.

9 Bunkrolog Bunkrolog | E-mail | 11. května 2009 v 15:35 | Reagovat

Jirka: to že PZI je tančík už vim od 7 třídy,dokonce byl původně stavěn jen pro výcvik Německých tankystů,ale na konec ho zařadili do výzbroje,a to samé platí o PZII.

10 pařan pařan | 11. května 2009 v 16:04 | Reagovat

Omlouvám se, měl jsem celý víkend problém s počítačem, byl zavirován.Týdeník proto vyjde příští neděli.

11 Wulfgar Wulfgar | 11. května 2009 v 20:28 | Reagovat

JJ já to věděl od 5.třídy :-) Pzkpfw I měl dokonce kódové označení "Zemědělský traktor"

12 Jirka Jirka | E-mail | 12. května 2009 v 16:03 | Reagovat

tak to je jasný že byl jenom pro výcvik, ale vzhledem připadá tank než tančík

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama